Nutnost koexistence s vetřelci se stala záležitostí všedního života – a smrti, zatímco expanze lidstva napříč galaxií pokračuje. A navzdory tomu, že každé setkání se smrtícími xenomorfy zcela nevyhnutelně končí pohromou, lidská chtivost a arogance stejně nevyhnutelně podněcuje touhu po zkrocení démonických šelem a odhalení tajemství jejich biologie. Všechny tyto snahy spějí k proměně vetřelců na nástroj, s nímž si lidstvo vystaví ještě monstróznější budoucnost. Na dvě věci se však nikdy nesmí zapomínat, natožpak je podcenit: Na věčnou, nelítostnou smrtonosnost vetřelců a slepou, monumentální bláhovost lidí.